SK I EN
About us | Contact | Terms of Use

Izraelčan môže súťažiť, ale za akú cenu

Izraelčan môže súťažiť, ale za akú cenu

Platí-li, že ve špičkovém sportu má na výkon jednotlivce vliv psychika, pak se indonésie dopustila zločinu vůči izraelskému badmintonistovi Mišovi Zilbermanovi.

 

Šest měsíců mu vytrvale odmítaly udělit povolení ke vstupu do země, aby se mohl zúčastnit právě probíhajícího světového šampionátu v Jakartě. Když se před dvěma týdny přemístil do Singapuru, jednoho ze dvou míst (tím druhým je Bangkok), kde mohou Izraelci obdržet speciální povolení ke vstupu do Indonésie, napínali jeho trpělivost a psychiku do poslední chvíle. Už to chtěl vzdát a vrátit se domů, ale sportovní představitelé Izraele ho přesvědčili, aby zůstal.

 

Situace byla ještě během víkendu (8-9/8/2015) napjatá jako struna, nikdo nevěděl, co přesně se stane. Šampionát začal v pondělí 10/8 – a teprve téhož dne přišla zpráva, že Zilberman může do Indonésie odletět. Jistou zásluhu na tom má i Světová badmintonová federace (BWF), jejíž generální tajemník Thomas Lund do Singapuru přiletěl a se Zilbermanem pak do dějiště her odcestoval. Působí to dojmem, že BWF zasáhla, když už nebylo zbytí a situace se stala neudržitelnou. Možná proto, že si na poslední chvíli uvědomila, že i na ní by ulpěla nemalá část spoluviny, kdyby se ve prospěch Zilbermana alespoň nějak nezaangažovala. Vždyť to, jak indonéské úřady s izraelským reprezentantem jednaly, neslo všechny znaky diskriminace a špatně maskovaného antisemitismu.

 

I když Zilberman byl do dějiště MS nakonec milostivě vpuštěn, neměl stejné podmínky jako ostatní badmintonisté. Přiletěl v pondělí, bezpochyby psychicky zdeptán a bezpochyby otráven a znechucen jednáním, jaké nemá v mezinárodním sportu co dělat - a hned v úterý dopoledne musel nastoupit do prvního kola.

 

Není divu, že po všech těch peripetiích prohrál. Hsuovi z Tchaj-wanu podlehl dvakrát 14:21. Díky podlosti indonéských pořadatelů se už nikdy nedozvíme, jaký podíl na této prohře měla jejich byrokratická šikana a jaký sportovní forma Izraelce. Že šlo o férovou sportovní porážku bychom mohli tvrdit pouze v případě, že by Indonésie udělila Zilbermanovi vízum včas (požádal o něj v lednu 2015!) a badmintonista by mohl přicestovat do Jakarty stejně jako ostatní a v klidu se na místě jako ostatní připravovat.

 


 

Případ Zilberman, třebaže dopadl dobře, jak si myslí BWF (viz níže), se zapíše černým písmem do sportovních análů jako další odpudivá ukázka diskriminace Izraele, nebo alespoň pokusu o ni, ze strany muslimských zemí. Také těch, které jsou čas od času poctěny pořadatelstvím mezinárodních sportovních podniků, z čehož by měla samozřejmě vyplývat jejich povinnost být férovým hostitelem ve vztahu ke všemzahraničním reprezentacím. Opět se ukázalo, že patologická protiizraelská nenávist je silnější než morální závazek dodržovat elementární fair play.

 

Pohled z druhé strany

Mnozí, včetně autora tohoto textu, měli BWF za zlé, že v celém případu hraje mrtvého brouka a na svém webu či jinak se k záležitosti nevyjadřuje. Nakonec jsme se přece jenom dočkali. V úterý 11/8/2015 se na internetových stránkách BWF (a současně na webu turnaje) objevilo oficiální vyjádření federace, z něhož vyjímám a komentuji:

 

V úvodu BWF vyjadřuje potěšení nad tím, že bylo nalezeno řešení, které umožnilo Mišovi Zilbermanovi soutěžit na MS v a oceňuje úsilí všech, kdo se na tom podíleli. Zde bych mohl v nadsázce odpovědět „Rádo se stalo,“ neboť i já jsem podepsal mezinárodní petici na podporu Miši Zilbermana. Obávám se však, že BWF neměla na mysli mé skromné angažmá (a ostatních signatářů), nýbrž někoho úplně jiného. Světe div se, hned v druhém odstavci vyslovuje řídící orgán světového badmintonu uznání a poděkování na prvním místě indonéské vládě. Tedy té vládě, jejíž nenávistná protiizraelská politika celý skandál odstartovala a která způsobila izraelskému badmintonistovi do nebe volající příkoří. Obludnější chucpe jsem už dlouho neslyšel.

 

V textu prohlášení je také reakce na mediálně rozšířený názor (podložený chováním BWF do 11/8/2015, dodávám já), že řídící orgán světového badmintonu nechtěl, aby Zilberman v Jakartě soutěžil a tudíž neudělal nic pro to, aby mu byl nápomocen v procesu získání víza. Ačkoli zvenku se to tak skutečně jevilo, BWF tvrdí, že to bylo jinak.Federace tvrdě pracovala s oběma stranami (Indonésie, Izrael) a rozhodla se nezapojit do veřejné diskuse na toto téma, aby výsledek – dostat Zilbermana na MS – nebyl ohrožen.

 


 

Pokud to tak skutečně bylo, úsilí BWF nebylo nikterak závratné, neboť Zilberman mohl - po půlročním snažení získat vízum - přijet do Indonésie až v den zahájení šampionátu a vše nasvědčuje tomu, že nebýt intervence Thomase Lunda na poslední chvíli, kdoví, jak by to celé dopadlo. Takto, a to musím znovu připomenout, byl Zilberman oproti ostatním účastníkům úvodního kola dvouhry znevýhodněn – a pokud toto považuje BWF za fair play, pak já  nikoli. Koneckonců sama BWF v prohlášení přiznává, že by si přála, aby rozhodnutí o udělení víza přišlo dříve a hráč měl delší čas na přípravu před úvodním zápasem.

 

V závěru si ovšem BWF neodpustila další prázdnou, ba farizejskou frázi, když uvedla že  i nadále zastává názor, že sport by měl vždy překonávat politické výzvy, přičemž to, jak kauza kolem Zilbermana dopadla, má být potvrzením tohoto základního principu.

 

Můžeme shrnout:

Indonésie do posledního dne držela izraelského badmintonistu v nejistotě a psychické nepohodě a kdyby bylo rozhodnutí pouze na ní, vízum by mu bezpochyby nevystavila. Kdyby mu ho vystavil chtěla, udělala by to dříve než 5 minut po dvanácté. Přesto byla za své (pro normálně uvažující lidi skandální a diskriminační) chování řídícím orgánem světového badmintonu veřejně pochválena. Místo toho, aby byla pokárána a upozorněna, že pokud by se někdy v budoucnu mělo něco takového opakovat, pořadatelství jí bude bez pardonu odebráno.

 

To ale dřív projde velbloud uchem jehly než BWF najde odvahu k něčemu takovému...

 

Poznámka redakcie: DELET tomuto chlapcovi neuveriteľne drží palce, pretože, ak by vyhral, bola by to najlepšia odpoveď na celú túto odpornú situáciu, ktorá nemá absolútne nič so športom a fair play.


by Lubomír Stejskal l Aug 12, 2015 12:00 AM l Print l
Related articles
Click here to print.
Leave a Reply
Sign In or Sign Up now to post a comment.
2000Your comment may be no longer than 2,000 characters. HTML tags are not permitted. Cancel or